Níže uvedené orientální kreace vznikly zcela prozaicky tak, že můj spolužák Bartoš, předseda kolejního fotokroužku, pojal úmysl vydělat na zvětšovák uspořádáním kulturního večírku s nějakým trhákem, na který by bylo možno vybírat přiměřeně vysoké vstupné. Protože jsem krátce před tím z bujnosti předváděl tančícího derviše, vyzval mne k vystoupení. Snažil jsem se mu to rozmluvit, že by se to když tak hodilo leda do nějakého orientálně zaměřeného programu, kde by byl také třeba nějaký fakir na hřebíkovém loži … On na to nic a druhý den mi přinesl vlastnoručně vyrobené hřebíkové lože. Protože jsem mu byl zavázán za jakousi dřívější laskavost, bylo mi zřejmé, že jsem ztracen. Tak jsem k tomu aspoň sepsal teoretické základy.
Výtěžek vskutku stačil na zakoupení zvětšováku pro fotokroužek a navíc ta záležitost upoutala pozornost v Tadžikistanu, jak je zřejmé z následujícího. Poslal jsem tam německý překlad, co bylo dál už nevím.
Dnešní prozaická doba překotného plahočení a obcování s hmotou stále méně dovoluje člověku potlačit alespoň na chvíli tělesné projevy své existence vhodným způsobem umrtvení těla. Člověk nemá čas obrátit pozornost sám do sebe místo bezduchého těkání smyslů po okolním světě a vychovat si soustředěním mysli schopnosti vnímat Zjevenou Moudrost Věčné Pravdy.
Je to projev degenerace lidstva, které postupným odduchovněním svých Životních Principů klesá zpět na úroveň zvířat, z nichž vzešlo. Tělo lidské však v době vývojového vzestupu natolik zchoulostivělo, že se již sotva může vrátit souběžně s úpadkem Ducha k přírodnímu životu divokých zvířat.
Tento rozpor, vedoucí k záhubě, byl dočasně vyvážen Technickými Vynálezy – stále složitějšími prostředky, udržujícími uměle životaschopnost druhu Homo sapiens. Až do určitého stupně byl tento prostředek zdánlivě blahodárný a umožnil dokonce přemnožení. Ale postupně se úlohy Člověka a Stroje obrátily – Člověk se stává pouhým nástrojem nestvůrného boha Industria, kterého si původně ku pomoci vytvořil, bezmocným vykonavatelem jeho příkazů a dogmat, obsažených v náboženství, zvaném Ekonomie.
Člověk je tak nucen tvořit stále více strojů a vynalézat prostředky stále složitější a nebezpečnější, ztrácí kontrolu nad tím, co tyto obludy páchají a dnes je na pokraji možnosti, že ho Stvůry, vyšlé z jeho vlastních rukou, rozmetají a zahubí.
Tomu, kdo má Odvahu a Sílu odmrštit svěrací kazajku Konvence a vžitého standardizovaného současného způsobu života, chceme pomoci tím, že ho na chvíli a ve zkratce přeneseme do těch částí Světa, kde Duch nebyl dosud pokořen kultem, Hmoty a seznámit ho
Tanec Dervišů, soustředěně a exaltovaně tančený po mnoho hodin s vypětím všech sil až do úplného fyzického zhroucení, je jedním z prostředků potlačení nadvlády Těla nad Duchem, k uvolnění pout Mystické Složky Lidské Bytosti.
Člověk, který dokázal ovládnout sám sebe, získává tím schopnost silou Vůle si pokořit i zdánlivě neovladatelné Přírodní Jevy.
Jest všeobecně známo, že každý živý tvor musí na tomto světě prožíti mnohá utrpení, jehož kvantum jest mu stanoveno v Karmě. Tímto utrpením se očišťuje a připravuje ke vstupu do věčného blaženství v Nirváně. Strádání, které je údělem jednoho života lidského, je však běžně řádově mnohem menší než množství, které určuje Kismet. Následkem toho jsou posmrtným údělem jednotlivce nová převtělení do dalších bědných osudů.
Jaká je cesta k obejití řady převtělení, kterými se neustále nastavuje a prodlužuje náš pobyt na tomto nicotném světě marných usilování a oddaluje se Věčná Blaženost, která jediná jest smyslem a žádoucím výsledkem naší existence?
Jak shodně svědčí Mahabharátam a Upanišády, lze docíliti podstatného přiblížení ke vstupu do Nirvány kromě koupelí v posvátných vodách Gangy jen tím, že nedbáme o pomíjející hmotný blahobyt či hříšné choutky Těla, nýbrž vystavujeme se sami dobrovolně nějaké tělesné či duševní trýzni a ukládáme si vhodná a účinná strádání, která nás naučí odvracet pozornost od marností tohoto světa a soustředit se k meditacím.
Tím vyspívá pulec našeho Ducha, ztrácí ocásek pozemských starostí a opustiv kalné vody nevědomosti poskakuje co vyspělá žabka po pevnině poznání, vyhřáté jasem Božské Moudrosti.
Asketický způsob života dosahuje stále větší obliby a rozšíření. Dostatečným důkazem toho je neustálé progresivní zvyšování počtu zájemců o vysokoškolské studium. Existuje však ještě účinnější způsob, jak vyčerpat co nejrychleji utrpení, které jest nám předurčeno.
Je to pobyt na hřebíkovém loži jógů, které je rozšířeno hlavně mezi indickými kajícníky.
Myšlenka hřebíkového lože je prastará. Vznikla před mnoha tisíciletími a přinesla sebou mimo jiné i vynález hřebíku, který pak byl zneužíván i ke světským účelům.
Toto hřebíkové lože bylo zhotoveno podle návodu publikovaného ve staroindických Súter-Pragnâ-Paramitâ. Pro obtížnost překladu ze sanskrtu musely být některé technické parametry lože stanoveny experimentálně. Šlo zejména o volbu specifického zatížení hrotů. Měření odolnosti lidského organismu proti vnikání standardního hřebu bylo provedeno na katedře technologie silikátů vhodně upraveným Vicatovým přístrojem, jímž se měří tuhnutí portlandských cementů.
Toto lože obsahuje 3 kg 80-ti mm hřebíků v ceně 7,80 Kč a bylo zhotoveno v dílnách uvedené katedry. Počet hřebíků je 530, z toho však jen méně než pětina je při odpočinku na loži využita.
Na tomto loži se dosahuje specifického zatížení kolem tři čtvrtě kilogramu na jeden vbodnutý hrot pro volně ložené tělo fakirovo. Avšak použití přídavných závaží dovolí zvýšení tohoto zatížení značně přes jeden kilogram.
V okamžiku vstávání z lože vyluzují hřebíky, vytrhávané z těla, zvuky, svědčící o opravdovosti utrpení, jehož si jogin dopřává, pohroužen při tom do radostného náboženského vytržení.
Někteří indičtí fakirové, aby si usnadnili pobyt na hřebíkovém loži, nadnášejí se nad ním hypnotickou silou. Naproti tomu Akrij Šelah prohlašuje levitaci za odsouzeníhodné rouhavé ulehčování pobytu na loži a proto tohoto porušování gravitačního zákona při svých meditacích neužívá. Hluboké rány v jeho zádech jsou mu dostatečným svědectvím, že se mu podařilo dosáhnout vysokého stupně koncentrace a vnímavosti k pokynům ze světa Vyšší Přirozenosti.